Pavel Holík

Get Adobe Flash player
Edraianthus niveus, skalničky

Tam nahoře ve skalách. Jeden by řekl, že k moři se jezdí odpočívat, válet se ve vlnách teplé, slanné vody a pokukovat po poprsích odvážných slečen. Běžný návštěvník to tak má. Skalničkář nikoli. K moři u Splitu jsme s Mojmírem dojeli k večeru. A vyměnili si pro tentokrát role. On se začal ráchat v moři, já načnul Karlovačko v plastu a usedl do kempingového křesílka. Krásný podvečer u Jaderského moře ve mně žádné romantické představy nevyvolal. Asi budu opravdu cynik, jak mi říkají moje přítelkyně. No co. Jen jsem se ještě před usnutím optal kam že to zítra polezeme. Budeme sbírat Edraianthus dinaricus. Roste tam nahoře ve skalách, řekl Mojmír a ledabyle hodil rukou směrem k jakýmsi kopcům utápějících se v nadcházejícím šeru, pohoříčku Mosor.

Druhý den jsme vyrazili na první tůru naší balkánské cesty. Procházeli jsme úzkými uličkami mezi domy z bělostného vápence, až jsme vyšli nad místní zástavbu a vzali to direkt po krasovém terenu porostlém macchií. Slunce pálilo, Mojmír brblal, že se na to už může vyprdnout, spolucestující Honza, bývalý sportovec to bral na čas a mě začal pobolívat palec na pravé noze. Cestou jsme se prodírali krz a kolem celkem pěkných druhů, které by asi na našich skalkách nepřežily případnou středoevropskou zimu, Skoro bonsajovité keře jakéhosi řešetláku, občas nepříjemný ostružiník, ve skalách trsy Ceterach officinarum, bíle zářivé listy a květenství rostlin Inula, asi verbascifolia, porosty netřesků a drobného, plazivého zástupce rodu kručinka / Genista sp./ Ta nás doprovázela až na vrchol, a byla by dobrá asi i do našich skalek, ale semínka neměla a řízky se neujmuly. Krásně zde kvetla i píchala modrá květenství jakési máčky / Eryngium sp./ spolu s plstnatými jablečníky / Marubium sp./ V zeleni svítily na písečnici velké bílé květy a voněly bíle, fialkově i růžově kvetoucí saturejky. A pak začaly už skály. To jsme jestě minuli planinarsky dom, jakousi naši horskou chatu, co zůstala opuštěná. Kdo by se dral do kopců, když může zůstat dole u moře. Mojmír pořád brblal, Honza na nás mával z vrcholu a mě palec pekelně bolel a otekl tak, že jsem měl narás na jedené noze palce skoro dva. Au. Každé došlápnutí znamenalo krutou bolest až v lýtku, ale přece to nevzdám, když tam nahoře ve skalách roste takový skvost. A tak jsme vystupovali výš a výš. A to nám už došla voda. Ještě, že nás žene ta touha mít nové a neokoukané druhy na svých skalkách k chlubení. Tak jsme vylezli až na vrchol. To bylo dílo. Vyprahlá vápencová skaliska, rozpraskaná lety v žáru balkánského slunce a rozleptaná zimními dešti a mrazy, nehostinné jako řepkové pole nesly ve spárách spoře se vyskytující polštářky zmíněného modroušku. No ještě, že Honza nesbíral, jinak by došlo možná i na vrcholové klání. Ale nám s Mojmírem to stačilo

Cestu dolu popisovat nebudu. Nic strašnějšího jsem na cestách zatím nezažil. Ale všechno má světlé stránky, a tak jsem cestou ukořistil dvě cibule lilie / Lilium martagon ssp. cattaniae / temně rudě kvetoucí lilie, jejíž květy barvy sedlé krve už rozkvétají na mé zahradě ve stínu budhistického Sophora japonica. Když jsme slezli dolů dal jsem hned dva rekordy. Prvním byla velikost mého palce zvícího nyní objemu menšího slepičího vejce, druhým exnutí litru a půl Karlovačka, čímž jsem jistě trumfnul i ty nejzdatnější bavoráky se svými tupláky. No co vám budu vyprávět. Otevřel jsem slivovici , kysličník a svůj kapesní nožík. Hlavně si nesplíst tekutiny. Provedl jsem operaci, znovu loknul slivovice, prst polil kysličníkem, vypil další Karlovačko, zapil slivovicí, vymáčkl hnis, polil znovu kysličníkem, zavázal a šel spát. A věřte nebo ne, druhý den ráno jsem byl zdráv, a se splasklým palce jsem vykročil k dalším dobrodružstvím naší balkánské výpravy.

Že se daří lilii jsem už psal. Ale pěkný, i když tak nahoře ve skalácjh nevypadal, je i milý můj modroušek. Je kapánek vzrůstnější, než starý známý Edraianthus pumilio, má užší a zelenější listy a poněkud drobnější květy, které jsou zato tmavě modrofialové a je jich skutečně hodně, jak ostatně vidíte na fotce. A vysadil jsem jej hned k cestě. Kdo by se na zahradě drápal někam nahoru do skal. A kde bych, v případě potřeby, vzal v Blížkovících u hřbitova Karlovačko ?

 

Fotogalerie: 
Edraianthus niveus, skalničky
Edraianthus dinaricus, skalničky
Edraianthus dinaricus, skalničky, skalky, Blížkovice
Adraianthus niveus skalničky, skalka, zahrada, Blížkovice
Edraianthus niveus skalničky, skalka, zahrada, Blížkovice
Edraianthus niveus, skalničky, skalka, zahrada, Blížkovice

Zahradnictví
Zlaté kapradí
Pavel Holík
Blížkovice 335
psč: 671 55
tel: 776012014
email : foto.co@seznam.cz